Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dyslexie

17. 8. 2010

MÁTE DOMA DYSLEKTIKA ?
ZAČNĚTE U SEBE !

  Lidé se raději spokojí se svým omezením, než aby sami sobě přiznali, že něco není vpořádku.
Připusťme si, že každý z nás má určité dyslektické učební dysfunkce a vůbec nezáleží na tom,
jak dobře píšeme, čteme, mluvíme nebo počítáme. Když nás jako malé děti přemohl stres,
nikdo nám neporadil, nikdo neřekl, co máme dělat. Neuvědomovali jsme si, že máme volbu
být sami sebou. Dovolili jsme strachu a bolesti (fyzická nebo duševní) , aby nás zbavily svobody.
Vzpomeňte si na výroky : "Nikdy jsem neuměl matematiku."
                                         "Nikdy jsme neměl hezký rukopis."
                                         "Nikdy jsem neuměl kreslit."
                                         "Nikdy mi nešly jazyky."
                                         "Nikdy jsem neuměl napsat slohovou práci."
                                           apod.
Zvolili jsme si popření možnosti, že bychom někdy dokázali zvládnout daný předmět.
Tato volba se uskutečnila tak dávno v našem dětství, že si ani nevybavíme kdy a proč vznikla.
Postupně s věkem jsme se naučili každý den "zahlazovat stopy", aby nás nikdo neodhalil.
   Dyslexie neznamená životní omezení. Lidská mysl si dokáže najít způsob, jak omezení obejít.
Dyslexie je téměř vzdy důsledkem emocionálního stresu při učení. Odblokováním postupně
odstraňujeme negativní emoce z minulosti, přeprogramujeme paměťové modely, čímž se
postupně zlepšuje vnímání v přítomnosti.
   Neurologicky vzato, dyslexie může být způsobena poškozením mozkového tkaniva
nebo poruchou vnitřního ucha, ale mnohem častěji se jedná o nesprávnou komunikaci mezi
mozkovými hemisférami a zejména mezi přední a zadní částí mozku dominantní hemisféry
(většinou levá).
   Způsob fungování dyslexie se nachází ve společné integrační ploše (SIP) umístěné na zadním
povrchu spánkového laloku dominantní hemisféry. SIP přijímá signály vizuální, sluchové,
somatické, z thalamu a ostatních částí mozku s úkolem automaticky spojit zapamatovanou
zkušenost s běžným jevem. Vybírá si nejlepší způsob reakce, založený na předešlých model
přežití. SIP je centrem našeho "JÁ JSEM". Představuje náš systém přesvědčení, který sám
o sobě nemá možnost volby, vyjma opakování minulých zkušeností, byť jsou i sebezničující.
Paměť SIP představuje informace, kterým chceme věřit a potlačuje ty vzpomínky,
jež považujeme za bolestné. Po kouskách přetváří realitu tak, aby nám vyhovovala a hodila se
do představy reality našeho systému přesvědčení. Proto svědci určité události vypovídají
rozdílně, každý ji vidí svýma očima, svým systémem přesvědčení. SIP nás chrání před strachem
a bolestí, a proto se dívá na změnu jako na nepřítele, ikdyby měla být v náš prospěch.
  Pomoc hledejme v přední části dominantní mozkové hemisféry, v oblasti vědomého
asociačního myšlení, které může měnit a vědomě volit. V přítomnosti stresu jsme bohužel
pouze v režimu přežití. Odblokování obejde dominanci SIP a posune naše myšlení tak,
aby se mohly uskutečnit vědomé volby, volby, které mění minulost, aby vytvořily takovou
budoucnost, jakou si skutečně přejeme mít. Otevřou se cesty k pozitivním změnám nejen
při učebních dysfunkcí, ale v každé oblasti života.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář