Jdi na obsah Jdi na menu
 


Narození dítěte

1. 6. 2013

Narozením nového človíčka, vstupuje do rodiny velká naděje. Jeho rozzářená tvářička zahlazuje mnohá rodinná trápení. Dítě svým smíchem a gesty aktivuje v nás dospělých naše lepší Já. Bezbranný tvoreček jak cítí, tak i koná. Upřímně se raduje z maličkostí a má-li nějaký bol či trápení, pláče. Nezná závist ani strach. Jenže bezstarostný život brzy končí. Příkazy, zákazy i dobře míněné rady začnou vytvářet v dětské duši omezení. Pobyt ve školce nastavuje srovnávání s ostatními dětmi. Dostavují se pocity křivdy, závisti, hněvu a viny. Učí se "bojovat" s ostatními lidmi.
Jak dítě dospívá, osvojuje si zákonitosti chování dospělých, hlavně svých rodičů. S věkem roste jeho (ne)sebevědomí, vlastní důležitost a nezávislost. Na "náctileté" dítě je nutné pohlížet jako na plnohodnotnou osobnost. Pokud chceme svým dětem pomoci, odblokování jim nastavuje směr, kterým by se měly vydat. Aby se přestaly trápit vlastními nedostatky a našly v sobě sílu využít svůj potenciál, se kterým na tento svět přišly. Děti nejlépe připravíme na život, když budeme cestu jen ukazovat, nabízet jim VOLBU bez omezení,necháme je přiměřeně poznávat svět i s těžkostmi, které přináší. Jak si s tím poradí, necháme už na nich samotných. Zkušenosti jsou nepřenositelné....

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář